Památková hodnota mostku spočívá především v tom, že je příkladem jednoduché technické stavby vzniklé ve vesnickém prostředí, která je ukázkou řemeslné dovednosti tehdejších lidí. Mostek je typem základní statické struktury používané od nejstarších dob. Tyto stavby jsou prostředky současného stavitelství snadno nahraditelné, a tudíž bez právní ochrany ohrožené. Z tohoto důvodu je prohlášení mostku za kulturní památku potřebné.

Plné znění rozhodnutí Ministerstva kultury najdete v odkazu priloha_1520603267_0_Rozhodnuti

Zastávka v roce 1954

V roce 2008 upozornilo OS Olšina  Správu železniční dopravní cesty s.o. na tristní a neutěšený vzhled železniční zastávky Hodňov v Olšině (viz níže). Pro ilustraci jsme zaslali fotografii z roku 1954 a fotografii ze současnosti. Požádali jsme o nahrazení současné plechové „boudy“, dřevěným domečkem podle fota. Čekáme. Revitalizace železniční tratě České Budějovice – Volary byla zahájena v tomto roce. Odpověď Správy železniční dopravní cesty nás bohužel zklamala. Ač byla revitalizace trati Volary – Kájov zahájena, nebude se v ní v letošním roce pokračovat z finančních důvodů. Nezbývá než doufat , že se třeba nějaké  finance náhle najdou, zapomenuty ve  vládním kapsáři.

Zastávka v roce 2008

"Nově" natřeno

Září 2011 K našemu velkému údivu byla v červenci naše plechová, nápisy a kresbami „vyzdobená“ železniční zastávka, ve stylu „art brut“,  zatřena terakotovou barvou, takže  teď září  červeně, v zeleni za vodou,  jako švédský domek nebo seník. Tak se tedy našly peníze alespoň na tu barvu. 30.9.2013 Z médií se dovídáme, že revitalizace trati v úseku Kájov-Volary  v letošním roce opět pokračuje. Obracíme se proto na Správu železniční dopravní cesty České Budějovice, abychom připomněli naší předchozí žádost o zkulturnění železniční zastávky Hodňov. Odpověď naleznete zde: Stanice_Olšina.

Nová zastávka

V roce 2014 proběhla, v rámci revitalizace železniční trati Kájov – Volary, také rekonstrukce železniční stanice Hodňov, v Olšině. Bylo vybudováno nové masivní nástupiště pro bezbarierový přístup do vlaku, (vlaky ale mají vysoké schůdky a dveře vysoko), nainstalováno 5 vysokých lamp veřejného osvětlení  a na nástupišti smontována dřevěná zastávka s zatím ještě nezasklenými třemi okénky, 1 odpadkovým košem a nadstandardně luxusní lavičkou (viz. foto dále). Musím říci, že se bohužel svými rozměry nemůže rovnat s původní, předválečnou zastávkou (viz. foto výše), do které se vešla i kamna, ve kterých drážní  zřízenec v  zimě topil. Nicméně i když naše původní představa o instalaci zastávky podle starého vzoru nedošla naplnění, jsme rádi, že už je rekonstrukce trati hotova (zbývá ještě uklidit staveniště a okolí!), že zase budou vlaky jezdit normálně a že se máme kam ukrýt před nepohodou, dokonce vsedě na lavičce (doporučovala bych nohy lavičky pevně ukotvit v podlaze!).

Postup „revitalizace“:

Září 2011

Na jaře tohoto roku jsme podali na PÚ Český Krumlov žádost o zařazení další polní cesty do plánu tzv.společných zařízení v rámci pozemkových úprav, prováděných v katastru Černá v Pošumaví. Jedná se o cestu vedoucí z Olšiny, přes potok, podél železniční trati do Žlábku (dříve Olšov) a Mokré. PÚ Č. Krumlov sice cestu do plánu zařadil, ale pouze její menší část, na zbytek cesty se prý pozemkové úpravy nevztahují. Protože cesta spadá do katastru Černá v Pošumaví, obrátili jsme se na starostku obce Černá v Pošumaví, paní Irenu Pekárkovou. Požádali jsme obec o prosekání a vyspravení té části cesty, která se do plánu nedostala. Paní starostka ochotně přislíbila pomoc a po souhlasu zastupitelstva zařídila zprůjezdnění cesty prosekáním a na podzim by mělo následovat zpevnění cesty štěrkem. Velmi paní starostce děkujeme, bude obnovena příjemná cesta- zkratka k malému Lipnu- pro cyklisty.

27.6.2012 Na jaře tohoto roku došlo k zprůjezdnění cesty , byly vybudovány odtokové stružky, cesta zpevněna a vysypána štěrkem, takže je průchodná pro turisty i průjezdná pro cyklisty, bez rizika zmáčení, či popálení v obřím kopřirovém porostu. Jsme rádi, že nám paní starostka a zastupitelstvo obce Černá v Pošumaví velkoryse vyšli vstříc, přestože jako občané nepříslušíme pod obec Černá v Pošumaví a tedy nejsme ani jejich potenciálními voliči. Je potěšitelné, že existují ve veřejné politice lidé, kteří mají zájem o zlepšení podmínek života na venkově, bez ohledu na možný prospěch.

3.10.2016

Další cesta navrhovaná k zpřístupnění, vedoucí z Jelmu , přes Myslivecké údolí do Olšiny, stále zůstává neprůjezdná. V úseku Jelm- Myslivecké údolí byla cesta  alespoň důkladně proklestěna Obcí  Horní Planá.  Bude tam vybudována  cyklistická stezka, není to ale v rámci akce Pozemkového úřadu: zpřístupnění krajiny díky starým, historickým cestám. Ten se do naší oblasti ještě nedostal, pro velké množství zájemců. A to už uplynulo 6 let od výše uvedené schůze !!

Bašta po rekonstrukci

V červenci 2007 jsme se zcela náhodně dozvěděli, že naší staré, olšinské rybářské baště z poloviny patnáctého století hrozí demolice. Její majitel, Vojenské lesy a statky, usoudil, že je  hodně stará, svému původnímu účelu  neslouží, na zdi se objevují pukliny a co kdyby náhodou něco upadlo ze střechy, na náhodně kolem jdoucího? Nebo nedej bože kdyby na půdě pukl nějaký ten masivní, prastarý, renesanční trám a zřítil se? Bude lépe baštu zbourat a zbylý, ještě zdravý stavební materiál zhodnotit nějak jinak.  A tak bylo rychle zahájeno řízení o demolici. Proto jsme s ostatními občany Olšiny a Hodňova napsali žádost na Ministerstvo kultury o prohlášení olšinské bašty za národní památku a současně sepsali petici proti  demolici rybářské bašty, s výzvou k okamžitému zastavení demoličního řízení. Petici jsme rozeslali všem kompetentním institucím. Naše úsilí bylo korunováno úspěchem a bašta je nyní národní památkou, jejímž, nyní již  ochraňujícím  vlastníkem jsou VLS. Vnitřní prostory bašty byly pod dohledem památkářů citlivě rekonstruovány a v letní sezoně je zde možno navštívit výstavu  o šumavské přírodě, rybářství a Olšině.

Naše petice proti demolici bašty:  PETICE

Tato událost byla určující pro naše rozhodnutí ustavit Občanské sdružení Olšina, o.s.,  a z moci tohoto sdružení naši Olšinu a okolí chránit.

Olšinská bašta v zimě (pohled ze zamrzlého rybníka)

Bašta před rekonstrukcí

Hráz rybníka a bašta

Podzim na hrázi

]]> https://www.olsina-os.cz/?feed=rss2&p=65 0 https://www.olsina-os.cz/?p=60 https://www.olsina-os.cz/?p=60#comments Wed, 13 Oct 2010 09:19:26 +0000 admin http://www.olsina-os.cz/?p=60 Celý příspěvek →]]>

Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu.

Již od loňského roku se znepokojením sledujeme zprávy o úmyslu české vlády zařadit mezi 10 vytipovaných lokalit, potenciálně vhodných k vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, také vojenský újezd Boletice. Obrátili jsme se proto se žádostí o informace na SÚRAO (státem pověřená Správa úložišt radioaktivního odpadu) a dostalo se nám chlácholivého ujištění, bagatelizující potenciální rizika a ujištění, že se jako občané budeme mít možnost k celé věci vyjádřit. V listopadu 2009 jsem se zúčastnila mezinárodní konference „ Nekonfliktně k hlubinnému úložišti“, pořádané SÚRAO v Praze, a nabyla jsem přesvědčení, že je nutné celou záležitost pozorně sledovat. Hlavním problémem je okolnost, že při jednáních o hlubinném úložišti, neměli až dosud starostové obcí rovnocenné postavení s ostatními účastníky řízení, jako je ČEZ nebo SÚRAO. Ještě před volbami měla jít do třetího čtení ve sněmovně novela „Atomového zákona..“, kde jsme doufali, že bude schválen návrh některých poslanců na zrovnoprávnění starostů postižených obcí. K projedenání návrhu „Atomového zákona“ nakonec zatím nedošlo a objevil se návrh dosti pochybné kompenzační platby jen obci na jejímž území by se úložiště nacházelo a to ještě z jaderného účtu, který je primárně určen na výdaje spojené s likvidací odpadu.

Vzhledem k tomu, že si zřízení hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v našem okolí nepřejeme, připravili jsme již na jaře minulého roku petici občanů, jejíž text je průběžně občany podepisován a je možno si ho přečíst i zde na stránkách. Petice zde

Odpověď parlamentu ČR – předsedy výboru pro územní rozvoj. Odpověď parlamentu ČR

V průběhu uplynulých měsíců před volbami a po volbách, se události „kolem úložiště“ poněkud zklidnily. Poslední novinkou je, že bylo navrženo (ze strany SÚRAO a ČEZ) vytvoření pracovní skupiny, v níž by se scházeli řádně zvolení zástupci obcí, občanských sdružení, neziskových organizací , spolu se zástupci uvedených státních institucí ke společnému jednání o úložišti. Jednání by měla být demokratická a transparentní, informace z jednání by byly předávány. Zatím nám není známo, zda hlasy všech členů pracovní skupiny budou mít stejnou váhu a zda se již skupina sešla k prvnímu jednání. Budeme vývoj sledovat a informovat o něm.

Občanské sdružení Olšina se v září 2009 zúčastnilo, spolu se zástupci ostatních hnutí a sdružení (DUHA, CALLA, Jihočeské matky) happeningu proti záměru zřízení hlubinného úložiště radioaktivních odpadů ve vojenském prostoru Boletice, který se konal v Olšině. Happeningu se zúčastnili též členové rakouských a bavorských ekologických organizací. Viz. foto.

22.10.2010 se v Praze konala tisková konference, kde byli zástupci tisku seznámeni s postojem některých starostů z „dotčených lokalit“, ke způsobu, jakým zatím probíhá diskuze o hlubinném úložišti radioaktivních odpadů. Bylo jednoznačně vysloveno přání po demokratické a transparentní diskuzi, ve které bude mít hlas obcí a občanů stejnou váhu, jako hlas ostatních zástupců (státu) a bude v konečném rozhodnutí respektován. Současně byly představeny i petice. Jednak petice, kterou organizovalo sdružení Calla v jihočeském kraji: “ Petice za změnu procesu vyhledávání hlubinného úložiště radioaktivních odpadů“ a petice OS Olšina „Proti záměru vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů ve vojenském prostoru Boletice“. Obě byly téhož dne zaslány všem kompetentním institucím.

Září 2011

Pracovní skupina se pravidelně schází, došlo k novelizaci tzv. „Atomového zákona“, od které si především starostové „postižených“ lokalit slibovali zakotvení práva veta pro obce. Doufali, že zákonem bude respektováno zamítavé stanovisko obcí ke zřízení hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, bez udání důvodu, že tedy pokud obce řeknou ne, bude stát tento postoj respektovat a úložiště tam nevybuduje. To se ovšem nestalo. V novele jsou stanoveny kompenzace pro obce v postižených lokalitách, ať už při geologickém průzkumu, nebo později. Na výroční schůzi sdružení OS Olšina 1.10.011, budeme mít možnost si poslechnout zástupce ředitele SURAO, RNDr. Slováka a diskutovat s ním o úložišti.

10.11.2011

Jak již výše uvádím, přivítali jsme na výroční schůzi Občanského sdružení Olšina, konané 1.10.2011, přednostu Vojenského újezdu Boletice, Ing. Trněného, správce RZ VLS Olšina Ing. Mosteckého a zástupce ředitele SURAO Praha, RNDr. Slováka, zodpovědného za zřízení hlubinného úložiště radiaktivního odpadu (dále HURAO) v ČR. Setkání zprostředkoval Ing. Trněný, na naši žádost. Zajímá nás totiž jaký postoj zaujme podnik SURAO (Správa úložišť radioaktivního odpadu, pověřená vládou ČR k nalezení vhodné lokality a vybudováním HURAO v ČR), potažmo česká vláda, k zamítavému stanovisku občanů, žijícím v těsném sousedství vojenského prostoru Boletice. Pracovní skupina vytvořená za účelem transparentní komunikace mezi MPO, SURAO, poslanci, starosty a neziskovými organizacemi o představách a požadavcích jedněch i druhých k navrhovaným právním předpisům ve vztahu k HURAO, se baví s členy pracovní skupiny právě jen o navrhovaných civilních lokalitách. Starostové si kladou podmínky a vládní zmocněnci na oplátku slibují finanční kompenzaci pro obec na jejímž území bude HURAO stát. V posledním návrhu „Atomového zákona“ částka činila 4 miliony pro obec ročně. V pracovní skupině se nemluví o tom, že kromě civilních lokalit jsou navrženy ještě 2 lokality vojenských prostorů. Jednou z nich je Vojenský prostor Boletice. Přičemž Boletice se podle posledních informací a navzdory ujišťování Dr. Slováka na naší výroční schůzi, jeví , vzhledem ke svému pevnému a kvalitnímu křišťanovskému, granulitovému masivu, pro vybudování HURAO, jako velmi vhodné. A nejen proto. Ani lidé nebudou na překážku. Vojenský prostor se totiž bude při okrajích zmenšovat a vojenské tzv. sídelní útvary Květušín, Polná, Boletice a j. se budou připojovat k obcím – vyčleňovat z vojenského prostoru. Takže lidé, kteří by mohli protestovat ve vojenském prostoru již žít nebudou a vzhledem k tomu, že HURAO nebude postaveno v civilním pásmu, na území žádné obce, nebude třeba platit žádné kompenzace. Rafinované, že ? A co my, lidé žijící ve vesnicích podél hranice vojenského újezdu ?? Není nás málo, vojenský prostor hraničí se šesti katastry a na jejich území žijí desítky tisíc lidí. Žijeme v těsném sousedství, žijeme po leta s vojenským prostorem, se všemi nevýhodami, spíše než s výhodami. A tak se samozřejmě obáváme reálných rizik, spojených s využíváním radioaktivity , zničení životního prostředí a poklesu hodnoty území, dosud chráněného pro své mimořádné přírodní bohatství. Proto dále trváme na svém …“ (viz výše k nahlédnutí), stanovisku, jasně deklarovaném v „Petici proti zřízení HURAO ve VP Boletice……“ zaslané kompetentním úřadům v listopadu minulého roku. Rozhodně se nehodláme vzdát, uděláme vše co bude v našich silách, abychom té „líté sani“ uťali všechny hlavy.

1.2.2012

Atomová energetika v reálném světle (www.temelin.cz)

Občanské sdružení Zdravé Ktišsko o umístění plánovaného hlubinného úložiště radioaktivního odpadu ve VÚ Boletice, ve spolupráci s OS Olšina, o.s. (Zdravé Ktišsko)

26.1.2013

Ve vývoji postupů vyhledávání průzkumného území a lokality pro zřízení hlubinného úložiště radioaktivního odpadu došlo z hlediska odpůrců tohoto záměru k nepříjemné a neočekávané změně. Kompetence dosud pověřeného státního podniku SURAO (Správa úložišť radioaktivního odpadu) byly převedeny na státní podnik DIAMO. Tento podnik již 25.1.2013 požádal Ministerstvo životního prostředí o poskytnutí souhlasu se zahájením průzkumných geologických  prací  pro budoucí úložiště ve žďárském regionu. A to navzdory odmítavému výsledku referend, která proběhla v postižených obcích žďárského regionu v nedávné době. Znamená to, že se nově nastolený státní podnik DIAMO nehodlá řídit sliby svého předchůdce státního podniku SURAO, který ujišťoval obce, že o zřízení úložiště nebude rozhodnuto proti  jejich vůli ? V uplynulých dvou letech byla dokonce státem ustavena pracovní skupina pro  lepší komunikaci, transparentnost a demokratickou diskuzi mezi státem (SURAO,MPO, vláda) a obcemi a zástupci občanských sdružení ve věci „hlubinné úložiště“.  Výsledkem práce této skupiny bylo právě ujednání o tom, že vláda bude respektovat přání a připomínky obcí a občanů, ve věci zřízení hlubinného úložiště. Tato zásada byla též zakotvena v novele horního zákona, který by měl být v současné době projednáván v parlamentu. Znamená to, že   s.p. DIAMO s námi  přestává hrát hru na demokracii?  V té hře se totiž ukázalo, (na základě referend), že neexistuje lokalita, ze státem vybraných lokalit, která by byla ochotna nést na svých bedrech jadernou skládku, i přes lákavou vidinu nabízené finanční kompenzace. Jak bude DIAMO dále postupovat, aby svého cíle dosáhlo? Uplatní DIAMO novou taktiku, resp. strategii, strategii moci ?  Už se občanů nebude ptát?

Budeme dění dále sledovat, informovat Vás a  podle toho jednat tak, aby stát nemohl  občany ignorovat.

28.2.2013

26.2.2013 se v Praze uskutečnilo setkání zástupců všech 8 úložištěm ohrožených lokalit, včetně lokality VÚ Boletice. Přítomní byli starostové z lokalit a zástupci občanských sdružení.  Cílem setkání byla diskuze o dalším postupu při jednání  s vládními organizacemi, pověřenými výběrem vhodné lokality pro HURAO. Bylo kladeno mnoho otázek. Bude DIAMO , pověřený nástupce st. p. SURAO , brát ohled na názor obcí a občanů ? Bude se snažit o dohodu s nimi ? Z příkladů ze zahraničí (př. Švédsko) je zřejmé, že právě díky dohodě a respektování názoru obcí a občanů se nakonec podařilo vhodnou lokalitu vybrat. Při vyjednávání je třeba posílit pozici obcí. Tak je to i navrženo v novele Horního zákona, která měla být po Vánocích projednávána Parlamentem ČR. Nakonec se ale neví zda veškerá práce pracovní skupiny nad novelou nebyla zbytečná. Bude se jí parlament ještě zabývat?  Součástí setkání byla i tisková konference, kde mnozí účastníci prezentovali svůj postoj k poslednímu vývoji situace.  Byla sepsána výzva “ K hlubinnému úložišti férově“, ve které se obracíme na vládu a upozorňujeme na nebezpečí  potlačení všech pozitivních výsledků, kterých se podařilo v této věci dosáhnout v uplynulých 10-ti letech. OS Olšina svůj podpis rovněž připojilo. Příloha: Výzva  “K hlubinnému úložišti férově“ Výzva z 6.2.2013

3.7.2013

K hlubinnemu ulozisti podvodem

21.9.2014 Pro již šest ze sedmi lokalit, potenciálně vhodných pro zřízení hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, získalo SURAO  povolení MŽP k provedení povrchového průzkumu.  Více v níže uvedeném článku. O lokalitě ve VÚ Boletice nemáme zatím žádné informace, snad proto, že tam žádná obec ani obecní úřad  neexistuje ?

Ministerstvo životního prostředí souhlasí s průzkumy

u Lubence a Blatna kvůli budoucímu úložišti jaderného odpadu. Lidé ale v
referendu řekli, že průzkumy nechtějí, plánují odvolání proti rozhodnutí.

Klid a žádné průzkumy, pokud s nimi nebudou souhlasit, slíbili lidem v
Lubenci a Blatně hledači hlubinného úložiště. Přesto ale pak SÚRAO
požádalo, i přes hlasitý nesouhlas veřejnosti, o stanovení průzkumného
území a ministerstvo životního prostřední nyní s průzkumy souhlasilo,
mají začít co nejdříve. Lidé na Podbořansku s tím ale nesouhlasí a
chtějí se odvolat. „Rozhodně se proti tomuto rozhodnutí odvoláme,
nesouhlasíme s ním. Opět rozhodli bez lidí, kteří tam žijí,“ je
rozčilená Jitka Kantová ze sdružení SOS Lubenec, které proti průzkumům a
možné stavbě budoucího úložiště vyhořelého jaderného odpadu na
Podbořansku dlouhodobě bojuje.

Hnutí dokázalo před časem v Lubenci prosadit referendum, které průzkumy
jednoznačně odmítlo. Proti bylo 517 lidí, pro jen 111. Zastupitelstvo
obce tak muselo odvolat dřívější souhlas s průzkumy. Proto se proti
rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které souhlasí s
průzkumnými pracemi, odvolá i vedení obce. „Budeme se určitě držet
výsledků referenda, lidé řekli, že si tu průzkumy nepřejí. Podáme žádost
o rozklad rozhodnutí,“ informoval Deník Bohumil Peterka, starosta Lubence.

Blatnu průzkumy nevadí, neodvolá se

Naopak úplně jiný je postoj nedalekého Blatna, kterého se průzkumy také
týkají. I když tam lidé v nezávazné anketě řekli velmi těsné ne (136 pro
průzkumy, 142 proti), zastupitelstvo s průzkumy souhlasilo. „Odvolávat
proti průzkumům se nebudeme. Není důvod. Máme zastupitelstvem schválený
souhlas s průzkumy, nevadí nám,“ řekl na náš dotaz Václav Beneš,
starosta Blatna na Podbořansku.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) by ráda začala s průzkumy
ve všech sedmi vytipovaných lokalitách. Jednou z nich je právě Čertovka
mezi Lubencem a Blatnem. V pěti lokalitách, včetně Podbořanska, už
souhlas má, ve dvou případech čeká na rozhodnutí. Hledači úložiště by
rádi začali co nejdříve, nyní ale ještě asi budou muset vyčkat na
výsledek odvolání. „Rozhodnutí ministerstva vítáme. Jakmile nabude
právní moci, bude možné zahájit přípravné práce pro průzkum,“ uvedla
Tereza Bečvaříková, tisková mluvčí SÚRAO.

„Po celou dobu průzkumů budeme postupovat v souladu se zákony, umožníme
obcím kontrolu, o všech krocích je budeme informovat. Obce mají právo se
k postupu vyjadřovat. Věříme, že tento postup bude pro všechny
přijatelný,“ ujišťuje Jiří Slovák, ředitel SÚRAO.

Jenže… Právě slibům SÚRAO už lidé na Podbořansku příliš nevěří.
Mnohokrát totiž slyšeli sliby a ujištění, na mnoha veřejných debatách od
vrcholných představitelů hledačů hlubinného úložiště, že ani průzkumy
nezačnou, pokud s nimi nebudou souhlasit. Pak ale SÚRAO i přes nesouhlas
podalo žádost o stanovení průzkumného území. „Náš postup je kompromisním
řešení, které reaguje na nejednotný postoj jednotlivých obcí v
lokalitách,“ říká Tereza Bečvaříková ze SÚRAO s tím, že určitě nejde o
porušení slibu. Některé lokality jsou prý pro, jiné ne, proto údajně
tento postup. „Je to rovný a transparentní přístup, postupujeme v
souladu s platnou legislativou. O vyhodnocení průzkumů bude rozhodovat
vláda a jedním z neopomenutelných podkladů musí být stanovisko dotčených
obcí,“ pokračuje Bečvaříková.

Místní nepochybují, že SÚRAO porušila slib

O porušení zákonů tedy jistě nejde, ale o porušení čestného slova, které
hledači úložiště několikrát dali, podle lidí z Lubence a Blatna, určitě
ano. „SÚRAO porušilo slib. Slíbilo, že bez souhlasu obcí s průzkumy
nezačnou, a teď je chtějí spustit. Nedodrží své slovo, jak jim tedy máme
do budoucna věřit?“ říká Richard Kanta z Lubence. „Takové jednání se ale
dalo očekávat. Že když jim souhlas nedáme, že ho obejdou,“ pokračoval Kanta.

SÚRAO nyní říká, že jde jen o první fázi geologických průzkumů. Tedy
žádné hlubinné vrty, které mají přijít na řadu ve druhé etapě. Údajně se
nyní má jednat o povrchové a přípovrchové měření do tří metrů pod
povrchem, sběr dat, sondáže a odběr hornin pomocí neinvazivních metod.

SÚRAO opakovaně ujišťuje, že do hloubky se vrtat nebude. „Žádost o
stanovení průzkumného území počítá pouze s provedením první etapy,“
tvrdí tisková mluvčí SÚRAO. Veřejnost ale už příliš nevěří. „Rozdělili
průzkumy jen zdánlivě na povrchové a hlubinné. Druhá etapa ale bude
navazovat,“ je přesvědčená také Eva Čechurová. „A že jde v první fázi v
uvozovkách jen o povrchové průzkumy? Vrtat se bude taky, i když ne do
hloubky,“ pokračovala.

Za průzkumy by obce měly získávat každý rok také finanční kompenzace.
Blatno čtyři miliony, Lubenec tři a půl. Tyto peníze by jistě posílily
hubené rozpočty obcí, například Lubenec ročně investuje kolem dvou až
tří milionů, nyní by měl možnosti více než dvojnásobné.

Průzkumy by v první fázi měly posunout čtyři ze současných sedmi míst po
celé republice do druhého kola, ve kterém mají následovat hlubinné vrty
a další průzkumy a výběr finální lokality. Hlubinné úložiště vyhořelého
jaderného odpadu má v České republice začít fungovat v roce 2065, stavět
se má začít v roce 2050. Místo, kde vznikne, má být známo do roku 2025.

]]> https://www.olsina-os.cz/?feed=rss2&p=60 0 https://www.olsina-os.cz/?p=57 https://www.olsina-os.cz/?p=57#comments Wed, 13 Oct 2010 09:13:25 +0000 admin http://www.olsina-os.cz/?p=57 Celý příspěvek →]]> V červnu  tohoto roku jsme  se svolením kompetentních úřadů, na hrázi olšinského rybníka, obnovili kamenný křížek, který tam kdysi stával. Samotná instalace křížku byla už jen slavnostním aktem, který završil naše takřka roční úsilí o uskutečnění tohoto plánu. Bylo totiž nutné nejprve zjistit, zda je možno umístit kříž na okraj hráze – silnice. Kříž, je to totiž vlastně stavba a stavby se musí podrobit zásadám stavebního řízení. Je nutno mít souhlas vlastníka komunikace a katastrálního úřadu a vojenského újezdu a vojenských lesů a památkářů…. Dlužno ale říci, že všichni oslovení byli při jednání vstřícní a tak bylo místo pro kříž na hrázi vyznačeno již na podzim. Potom už zbýval „jen“ dost náročný technický úkol, spojit ty dvě části kříže,  kamenný sokl a litinový kříž,  dohromady, a trochu to všechno naleštit.
A tak jsme se nakonec za krásného, letního dne  sešli na hrázi olšinského rybníka, u úředně vytyčeného kolíku, kterým bylo označeno místo pro znovuosazení kříže.  Bylo radostí vykopat hlubokou jámu, přivézt sud betonu, odvléci za pomocí kulatých břeven kamenný
podstavec s litinovým křížem k jámě a pomalu kříž spustit, ve svislé poloze, usadit a zabetonovat. Křížek pro Pavlínku Stinyovou jsme pokřtili šampaňským a ozdobili věnečkem z lučních květů.

Příspěvek člena výboru Občanského sdružení Olšina, Milana Trhlína (vyučeného pasíře), popisuje v následujícím  příspěvku, jak jsme   získali  náhradní kříž a postup při rekonstrukci kamenného podstavce i  litinového kříže.  Příspěvek naleznete zde.

Milan a Zdenek při práci